TOPlist

9. Problematika protirojového chovu trubců dle LBV

 

Ve vztahu k této problematice jsou níže zveřejněny jak původní články v českém jazyce, tak také anglická verze článku tak, jak byla publikována v prestižním časopise Biologia.

Mnozí včelaři se mohou domnívat, že přeháním a má slova o extrémní účinnosti dosud veřejností testovaných dílčích částí RTST jsou jen planou reklamou. Proto přikládám články některých uživatelů, kteří rádi potvrdí vysokou účinnost zde popsané metody, ve srovnání s metodami jinými.

Na prvém místě uvedu článek pana Ing. Miroslava Balouška z Benešova, který možná bude publikován v časopise Včelařství. Uvidíme, zda se tak stane:

 

Šest roků ověřování protirojové metody LBV (opis z dopisu autora)

 

Vážení přátelé včel, rád bych navázal na svůj článek v časopise Včelařství č.6/2012, ve kterém jsem se snažil podělit s nejširší včelařskou veřejností o problematiku rojení včelstev, kterou velice odborně prezentovali autoři tzv. LBV metody ve Včelařství 5/2007 a 10/2007, přátelé Linhart, Bičík a Vagera.

Jejich geniálně jednoduchá a vědecky opodstatněná metoda přirozeného způsobu zabránění rojení se stala významným mezníkem v celoplošném chovu včelstev, snížila pracnost a časovou náročnost jednotlivých zásahů do života včel. Omezila množství ulétlých rojů, kde se velmi těžko uplatňuje metodika ošetření proti varroáze. Rapidně se zvýšily medné výnosy a větší produkce včelího vosku také není zanedbatelná.

Vaše odezva na tuto metodu byla spontánně obrovská. Přišel nespočet Vašich dopisů, kde se ztotožňujete s autory LBV metody a potvrzujete pravdivost uváděných poznatků. Sami tuto metodu označujete jako přelom ve včelařství nové doby.

To, co se počalo dít po vyjití mého článku ve Včelařství 6/2012 mě neprávem vyneslo do Vašeho podvědomí jako autora metody LBV, i když jsem se každému snažil vysvětlit, že jsem celou metodiku pouze vyzkoušel ve svých podmínkách. Nespočet telefonátů svědčí o Vašem zájmu o praktický a jednoduchý způsob včelaření. Nebylo týdne, abych se Vámi nesetkal na svých včelnicích, kde jsme si prakticky předvedli metodu LBV. A co mě těší, i nadále probíhá neutuchající telefonický kontakt s mnohými z Vás.

Vaše včelařské zájezdy z celé Moravy, Jeseníků, ale i Slovenska (oblast Prešova a Nitry), Rakouska (oblast Kolbenze) svědčí o tom, že metoda je zkoušena i v zahraničí.

Přitom je s podivem, že propagátorem této geniální metody jsme my čeští včelaři, bez současného odborně vědeckého zaštítění naším světově uznávaným Výzkumným ústavem včelařským v Dole, který by měl nést jakousi gesci nad metodou. Vždyť nám jde o společnou věc a věhlas českého včelařství ve světě. Tak jako Dačice daly světu kostku cukru, tak autoři Linhart, Bičík a Vagera svojí genialitou zjednodušili dosavadní způsob a systém včelaření, hodný ocenění Nobelovou cenou.

 

A nyní pár řádků k problematice, na kterou cílí Vaše dotazy:

 

Vše již bylo autory dostatečně popsáno a tak připomínám, že pro vytvoření tzv. odsavače hltanových žláz mladušek je zapotřebí vložit do prostoru plodiště časně po jarní prohlídce dva trubčí rámky a to vždy do středu plodiště, ale nikdy ne oba vedle sebe. Vždy musí být prostřídány dělničím plodem. Při dvojplodištním systému vytvářím plodové těleso z nadbytečných plodových plástů nad sebou a po stranách doplním mezistěnami, které jsou pod horní loučkou kráceny o 2cm a u bočních louček o 1,5cm. To působí rychlejší stavbu díla, snadný průnik včel na sousední mezistěny atd. Toto vše konám v dubnu, před rozkvětem javorů. Zpravidla mezi 10-20 dubnem. Takto vložených 9-11 dělených mezistěn je velmi rychle vystavěno a zakladeno. Časné vložení trubčích plástů (lze je nahradit i stavebními rámky bez drátkování-jen s proužkem mezistěny pod horní loučkou ) vytváří předpoklady aby hladové trubčí krky a larvy trubců byly mladuškami krmeny v předstihu plného zaplodování plodiště. Proto nedojde ke vzniku rojové nálady včelstva, neboť zde funguje výrazný odbyt mateří kašičky a nevzniká její nadbytek, který by mohl vést ke vzniku anatomických trubčic, přehřátí plodiště a následnému vyrojení včelstva.

Včelařím s mateří mřížkou, takže při začátku květu pampelišky (počátek května) mám první medník zaplněný sladinou a připravuji se na přeložení plástů do druhého nástavku. Ale vždy tak, a abych napodobil, přírodní podmínky přirozeného rozvoje včel. Proto medné plásty s dosud nezralým medem vkládám přímo pod strop úlu do medníku a pod ním zůstává prostor se soušemi a třeba i některým převěšeným plodem z plodiště.

Podotýkám, že v letošním roce 2013, plném mrazivých extrémů, jsem tento jediný zákrok prováděl od 20.4 do 24.4 (přidání trubčiny do plodiště). Po tomto datu jsem již do plodiště celou sezónu nešel, včely jsem nevyrušoval a staral jsem se jen o kontrolu medných zásob v mednících. Jediný zásah kdy jsem se vracel pod mřížku do plodiště byl po odkvětu lip, kdy jsem po odkvětu lip dával preventivně gabon a kyselinu mravenčí. Současně jsem začal krmit a to i na rámky s trubčím plodem ve středu plodiště, které ponechávám tak, jak byly zjara vloženy.

I když autoři doporučují provést po 15 červenci vyřazení trubčích rámků z preventivních důvodů ve vztahu k varroáze, tak v této době se mi trubčí plod vykuluje. Uvolněné buňky jsou zaneseny pozdním přínosem medu a bez problémů na takto ponechaných trubčích rámcích včelstva zimují. To mi přináší další výhodu, protože tato plocha trubčiny je zjara velmi rychle zaplodována novým trubčím plodem a ten vytváří zónu akumulačního tepla pro okolní dělničí plod.

Přiznám se, že když jsem v závěru února na česnu zahlédl trubce, myslel jsem si, že je matka trubcokladná. Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem po následné prohlídce zjistil, že v té době již byly oba druhy plodu na včelím díle! Také vím, že určitá včelstva si část trubců ponechávají a lze je najít ještě koncem října.

Již šestým rokem se na obou mých včelnicích vyměňují matky samovolnou tichou výměnou. Jako následek krmení na zimu, kdy trubčí populace po slunovratu 20.6 již není ve včelstvu žádoucí. Proto je postupně omezována dělnicemi v příjmu potravy. V této době, kdy včelstva zažívají umělou snůšku podáváním cukerných zásob včely neruším v jejich tichých výměnách matek. Po 25 září jsem prohlédl včelstva a zjistil, že k tomuto datu bylo samostatným přirozeným způsobem vyměněno z 88 včelstev již 65 matek. Předchozího roku tomu bylo tak, že pouze 4 matky nebyly vyměněny tichou výměnou. Matky mám označené a číslované. Takže zjara při první prohlídce neoznačené matky z tichých výměn značím. Vím, že asi zbytečně, protože na podzim stejně díky tiché výměně skončí. Ale mě to baví. Proto mám o stáří matek dokonalý přehled.

Toto je dle mého názoru úskalí metody LBV, kdy se automaticky mění matky tichou výměnou a tudíž jde o způsob velice pohodlný pro včelaře i včely, ale snižuje se takto genetický efekt na včelnici. Pokud včelař nepodniká v tomto žádné kroky na doplňování genetického potenciálu, může si na včelnici zavinit bodavost včel. Je tedy vhodné podpořit obnovu plemeniva přes šlechtitelské chovy a případně zakoupit několik inseminovaných matek. Pak rozchovat jejich dcery pro celou včelnici.

Mnoho z Vás se táže, kdy je nejzazší termín vložení trubčích rámků do plodiště? Radím, vkládat je co nejdříve po jarní prohlídce. Tedy kolem 10-20 dubna-jak jsem výše uvedl. Nejzazším možným termínem je 20 květen. Tou dobou ale již mohou být mnohá včelstva vyrojena. Rozhodně nemá žádný smysl vkládat tyto trubčí rámky před letním slunovratem. Tou dobou již chov trubců ustává.

Popisovaná LBV metoda Vám umožní podstatně zvýšit medné výnosy. Myslím, že mnou dosažených 55kg průměrného výnosu na včelstvo, v extrémním a teplotně variabilním roce 2013 je slušný výsledek. A to jsem na druhé včelnici zažil letošní melecitózu ze smrkových porostů, kdy jsem cca. 400kg cementového medu uložil i v plástech pro podporu jarního rozvoje včelstev.

Na rozdíl od varování skeptiků, že užitím metody si ve včelstvech buduji silnou populaci roztoče Varroa, toto se mi nepotvrdilo. Možná, že je roztočů opravdu více, ale ti se drží na trubčině a dělničí plod je tak před varroázou chráněn.

Pokusil jsem se v červenci 2013 suplovat práci Výzkumného ústavu včelařského a shromážděné hladové trubce v podmetu jsem vystavil smyvu benzínem a to s negativním výsledkem. Možná, že byl roztoč zdecimován v období vysokých teplot, které zde v létě panovaly. Osobně 3x týdně sleduji olejem natřené podložky pod drátěným dnem. Nic dosud nepadá a to jsem v oblasti Konopiště, kde je ve starých stromech mnoho dutin.

Žádám všechny zájemce o konzultaci a možné předvedení metody LBV, aby se ozvali telefonicky v několikadenním předstihu! Zájemců je tolik, že nemohu vyhovět těm, kdo chtějí přijet kdykoli a bez ohlášení.

 

Přeji Vám všem úspěšné včelaření a zážitky s užíváním metody LBV.

 

Ing. Miroslav Baloušek

Nová pražská 2143

256 01 Benešov

Mobil: +420 720 29 54 62

 

Pro zajímavost přikládám také další dopis, kde se uživatel diví tomu, že je metoda chovu trubců až tak účinná při potlačení rojení, že nemůže za jejího užití vůbec chovat matky. Také tento pisatel uvádí, že mu spontánně probíhají tiché výměny. Autor textu je ze SR a proto jeho text přikládám ve věrném přepisu do ČJ. :

 

Vážený pane Linhart,

už déle se chystám Vám napsat kvůli metodě, kterou jste zveřejnili v roce 2007. Kdyby byla Nobelova cena za včelařství, tak byste si ji určitě zasloužili. Od roku 2008, kdy jsem metodu vyzkoušel, nevím co je to rojení. Metodě slepě věřím a do plodiště skoro nezasahuji. Jen tehdy, pokud při chovu matek potřebuji plást s otevřeným plodem. A zde je ten problém, na který se chci zeptat.

Některá včelstva bez problémů přijmou larvičky, ale po zavíčkování celou sérii 3-4 dny před vylíhnutím matek vykoušou. Asi budu muset nechat líhnout matky v líhni. Pokud máte čas a zajímá Vás tento problém, napište mi, zda máte podobné zkušenosti. Sám jste totiž uváděl, že u včelstev s velkým počtem trubců se chov matek ze sérií nedaří. Raději provozují tichou výměnu. V úlu mám 5-6 rámků trubčiny na míře 420x180mm.

 

Přeji pěkný den. S úctou Lasz Jozef-Dunajská Lužná

 

Za velmi cenný dále považuji příspěvek pana MVDr. Šumery, který je uznávaným včelařem, a metodu velmi pečlivě dlouhodobě testuje a aplikuje:

 

K metodě zamezení rojení nadměrným chovem trubců

 

Jsou dvě skupiny včelařů, které mají důvod se k uvedené metodě stavět zcela odlišně. Tou první jsou profesionálové. Ti omezují rojení tvorbou oddělků a oddělky jsou pro ně v současné době výhodným prodejním artiklem. Nadměrné množství trubců by je znehodnocovalo, proto se k metodě staví záporně.

Tou druhou, podstatně větší skupinou jsou malovčelaři, kterým se většinou nechce honit roje po stromech, ani mít na zahradě množství bedýnek s oddělky. Ti by se přinejmenším měli nad použitím této metody zamyslet.

Chov trubců neznamená, že ponecháme tolik trubčiny, kolik si jí včely postaví. Včely je zapotřebí ke stavbě nadměrného množství trubčiny donutit.

Už slyším, jak se při slově "donutit" ozývají ostré protesty, že nesmíme znásilňovat přírodu, že včely nelze k ničemu nutit a že si to stejně udělají podle svého. Omyl. Většinou svých zásahů včely k něčemu nutíme, nebo je v něčem omezujeme. Nutíme je například, aby místo divočiny stavěly pěkně rovně do rámků, aby při plánované výměně přijaly zcela cizí matku, aby při přelarvování vytvořily matečníky v době, kdy chceme my, a aby jich nadělaly víc, než kolik by jich vytvořily bez našeho nátlaku.

K tomu, aby včely vystavěly nadměrné množství trubčiny využíváme poznatku, že při dostatečné ploše dělničiny v plodišti zaplní včely prázdný prostor většinou trubčinou. Matka ji pak přednostně zaklade.

A jaké mám s metodou zkušenosti? Při průměrném počtu 30 včelstev jsem míval minimálně 5, ale spíše více rojů ročně. Od r. 2008 jsem začal vkládat do včelstev 4 - 5 stavebních rámků (39 x 24). Dva roky po sobě jsem neměl ani jeden roj. V superrojivém roce 2010 jsem vzhledem ke špatnému květnovému počasí nestihl dát stavební rámky do tří včelstev a právě ta, jediná, se vyrojila.

 

Tedy, z 30 včelstev 3 roje za 3 roky!

 

Pomnožení roztoče Varoa destructor je samozřejmě možnou komplikaci při nadměrném počtu trubčího plodu. Pokud se do poloviny července trubčina ze včelstev odstraní a po sundání medníku se aplikuje Gabon, mohou být po fumigaci Varidolem výsledky zimní měli velmi dobré. Osobně jsem měl pouze jeden rok 8 roztočů ve směsném vzorku, ostatní roky byla měl čistá.

Kdo by zjistil v červenci skutečně velké množství roztočů, může ihned po odebrání trubčiny poléčit kyselinou mravenčí.

Postup při použití metody i při léčení máme popsán na webových stránkách naší organizace. Stačí zadat do vyhledavače : Včelaři Litoměřice.

Metoda nebyla dosud oficiálně prohlášena za vědecky prokázanou. Je to škoda, ale pro mne je ale daleko důležitější, že funguje a že se mi osvědčila.

 

MUDr. Vladimír Šumera Litoměřice

mail: vsumera@seznam.cz

 

 

Poznámka autora stránek:

 

Pan doktor Šumera nebyl v čase psaní svého příspěvku informován o tom, že metoda LBV již byla uznána za vědecky odůvodněnou.

V otázce světového vědeckého uznání je totiž rozhodující, zda byla teoretická báze metody řádně publikována v recenzovaném mezinárodním vědeckém časopise. A zda byl článek po náročné oponentuře publikován. Tedy, zda získal kladný posudek minimálně od tří světově uznávaných autorit, redakcí vědeckého časopisu nezávisle oslovených. Což je pro takové publikování nezbytné. Níže dokládám, že se tak stalo.

A tento článek nezapadl, což je osudem mnoha jiných! Velký zájem o něj projevili například odborníci z Kanady. Byli jím tak nadšeni, že nabídli panu prof. Bičíkovi i funkci oponenta, při posuzování kvality příspěvků do jejich odborného periodika.

Technologie protirojového chovu trubců se tedy již užívá i v dalekém zahraničí. Je zde známa, pozitivně přijímána a šíří slávu našeho včelařského výzkumu. Navíc v praxi výborně funguje. Co více si lze přát?

 

Článek v odborném časopisu

Ke stažení zde

 

 

 

Dále si vysvětlíme, proč si někteří včelaři nemohou metodu vynachválit a zcela s její pomocí rojení včelstev odstranili. A jiní si stěžují, že jim selhává. Inu, když dva dělají totéž, nebývá to totéž…

 

Co je třeba splnit, aby metoda tlumení rojení chovem trubců fungovala?

Řeknu to velmi srozumitelně a jednoznačně, aby to pochopil opravdu každý – je třeba pečlivě dodržet doporučenou metodiku! Někteří včelaři jsou velmi nedisciplinovaní a domnívají se, že včelařství je demokracie. Tedy, že je jedno kdy a zda vůbec trubce vychovají, kde v úlu to bude, v jakém počtu atd. Publikovanou metodiku si tedy přizpůsobují tomu, co je zrovna napadne. A pak se diví, že jim nefunguje. Jen a pouze takovým lidem pak metoda selhává.

 

Tlumí přirozený chov trubců rojivost?

Nejhorším bludem při řešení problému rojivosti je názor, že protirojový efekt má již přirozená míra chovu trubců a že na ní LBV staví. Je to ale čirý nesmysl! Každý přece ví, že v dutinách stromů si včely staví trubčiny kolik chtějí a normálně se rojí. Proto je třeba přirozenou míru chovu trubčiny navýšit dle metodiky. Výpočty v přiložených článcích byly velmi náročné a nejsou samoúčelné. Ukazují, o kolik a proč je třeba navýšit plochu trubčiny, pro dosažení požadovaného efektu. Přirozená míra chovu trubců vede k rojení, ne k nerojivosti.

 

Opravdu nestačí vychovat trubce třeba v podmetu?

Nestačí! Je třeba je vychovat v plodišti a to opět dle metodiky v článcích uvedené.

 

Nelze vychovat trubců méně, než žádá metodika LBV?

Nelze, jinak se včely vyrojí.

 

Nelze takto vychovat trubců až příliš na úkor dělnic?

Nelze! Dělnice nikdy nevychovají trubců tolik, aby včelstvo poškodily.

 

Opravdu nemohu zaplodovanou trubčinu vyřezat?

Nemůžete! Tím byste podryli celý koncept metody. Trubci se musí vylíhnout a ve včelstvu žít i jako dospělci. Vyřezávání trubčiny je nepřípustné a nemá ve správné včelařině co pohledávat!

Ostatně celá teorie rojení založená na konceptu polykání mateří kašičky dělnicemi je již z odborného hlediska mrtvá. Odborníci, kteří ji dosud razí, se mylně domnívají, že zavíčkovaná trubčina a trubci nemají protirojový efekt. A že ho mají jen trubčí larvy a to právě díky konzumaci mateří kašičky. Tím také zdůvodňují potřebu trubčinu vyřezávat. Protože když zavíčkovanou trubčinu vyřežeme, včely jí vystaví a zaplodují zase. A protože larvy trubců opět konzumují mateří kašičku, která údajně rojení spouští, je prý zabráněno rojení. Toto tradiční pojetí definitivně vyvrátí jednoduchý pokus:

 

Metodika pokusu:

 

Necháme velmi silné včelstvo přijít úmyslně do pokročilé rojové nálady. Dodáme mu navíc pylové desky, aby měly mladušky maximálně ideální podmínky k produkci mateří kašičky, která má údajně rojivost spouštět. Včelstvo můžeme i zúžit. Tím rojovou náladu jen podpoříme. Tomuto pokusnému včelstvu nedovolíme chovat žádné vlastní trubce. Žádné larvy trubců tedy nebudou moci mateří kašičku konzumovat a snižovat tak její koncentraci ve včelstvu. Počkáme, až bude toto včelstvo mít hojně naražené matečníky.

Pak včelstvo otevřeme a veškeré matečníky velmi pozorně vyřežeme. Ani jeden nesmíme přehlédnout! Jejich odstraněním rojovou náladu vůbec neovlivníme a dělnice mohou neprodleně začít stavět nové matečníky. My ale ihned po vylámání matečníků do plodiště úlu vložíme 4 plásty plné zavíčkované trubčiny z jiných včelstev. To tak, aby dělnice trubčinu plně obsednuly. A takto ošetřený úl uzavřeme.

 

Co se bude dít:

 

Zavíčkovaná trubčina nekonzumuje nic, tedy logicky ani mateří kašičku. A dospělí trubci z ní vylíhlí také nejsou krmeni mateří kašičkou. To je obecně známo. Zdržují se na medných plástech. A protože nerostou, není jim bílkovin v mateří kašičce třeba. Nemohou tedy její koncentraci jakkoli ovlivnit.

Z dalšího vývoje plynou zcela zásadní vývody pro platnost obou soupeřících teorií rojení. Té tradiční, i LBV:

 

Pokud platí oficiální teorie o tom, že mateří kašička spouští rojovou náladu, pak se včelstvo bude i nadále věnovat přípravám na rojení a bude probíhat narážení matečníků. To proto, že koncentrace mateří kašičky ve včelstvu nebude trubci dotčena. Toto včelstvo bude nezadržitelně směřovat k vyrojení a klasická teorie o zásadním vlivu mateří kašičky na rojivost včel bude nad veškerou pochybnost potvrzena.

Pokud naopak platí teorie LBV, která říká, že rojení je ovlivněno poměrem pohlavních kast (trubců vůči dělnicím), a nikoli mateří kašičkou, rojová nálada pomine. To protože ačkoli trubci ani jejich zavíčkovaný plod mateří kašičku nekonzumují, stejně rojení již svou přítomností zabrání.

 

Tento pokus je velice vhodný pro všechny, kdo se chtějí přesvědčit o tom, že vše je docela jinak, než se v moudrých knihách tvrdí. Jde o ideální pokus pro včelařské kroužky, s jednoznačnými a rychle viditelnými výsledky. Vložení 4 rámků zavíčkované trubčiny rojovou náladu ihned s jistotou odstraní. K naražení nových matečníků nedojde. A pokud druhý den do takového včelstva vložíme zralý matečník z jiného včelstva, bude včelami zrušen. Tak, jako včelstva s trubci chovatelům vykusují matečníky.

Ale na trubcích se vyvíjí roztoč Varroa. Neublížím včelám chovem trubčiny?

Roztoč Varroa umí mnohé. Neumí se ale rozdvojit. Konkrétní jedinec sající na trubci, proto nemůže zároveň sát na dělnici. Plod trubců je dle literatury pro samičky roztoče 4x atraktivnější, než plod dělnic. Proto se na trubčinu naopak roztoči masivně stáhnou a dělnice nechají relativně na pokoji. V societách bez trubců žijí všichni roztoči jen na dělnicích a to včelstva velmi poškozuje. Trubci tedy včelstva před varroázou paradoxně chrání! Proto není divu, že právě v podletí kdy včelstva ukončí chov trubců, se varroáza naplno projeví.

 

Neochudí mě trubci o med?

 

Trubci jsou jako larvy vychováváni na bázi pylu a ne medu. Medný výnos navyšují asi o 30% tím, že stabilizují včelstvo tepelně a také na sebe stahují roztoče. Tím prodlužují délku dožití včel.

 

Pomůže mi chov trubců, když už jsou v úlu zavíčkované matečníky?

 

Ano, pokud je odstraníte. Ale jen přidat stavební rámky a zavíčkované matečníky ponechat nefunguje. Protirojový chov trubců je třeba zahájit také v souladu s metodikou a tedy včas. Ideální je, pokud mají včelaři schovány dva trubčí plásty z minulého roku a ty do plodiště přidají počátkem dubna či dříve. Je také možné nechat trubčinu zalít v podletí zásobami a pak odpadá jak problém jejího jarního přidávání, tak i obava o to, zda nebyla přidána předčasně. Také tento moment ponechání dvou trubčích rámků z minulé sezóny, je v rozkreslené technologii zakomponován. Za zmínku stojí, že trubčí dílo nebývá napadáno morem. To protože larvy trubců konzumují ve zvýšené míře pyl. Přesto se velmi přimlouvám za to, aby byly i trubčí rámky obměňovány a udržována jejich hygiena. Aby se nestaly zdrojem infekčního tlaku pro více náchylnou dělničinu.

 

 

 

Včely odmítají stavbu, nebo staví jen dělničinu. Co s tím?

 

Ke stavbě je třeba dostatečné síly včelstva, matky a snůšky. Včelstva, která na jaře nestaví, nejsou v pořádku. Nebo mají špatné podmínky. Proto zkontrolujeme sílu včelstev, kvalitu matky, množství zásob a zdravotní stav. Pokud na stavebních rámcích včely staví jen dělničinu, pak jsou to včelstva slabá a jejich čas chovu trubců ještě nepřišel. Můžeme jim dát již vystavěný stavební rámek s trubčinou a nebo jim nabídnout stavební rámek později.

 

 

Soubor článků, kterými byla metoda LBV propagována a obhajována

 

Genetická teorie rojení včely medonosné (Apis mellifera) a její praktické využití formou protirojových opatření


Veřejná obhajoba genetické teorie rojení včelstev včely medonosné


Je to jinak pane doktore!