TOPlist

Není léčba jako léčba

Až dosud jsem hovořil o tom, jak termosolární úl fyzicky hubí roztoče tím, že je doslova upeče teplotou nad 40°C. Vyvstává ale otázka, zda je vůbec nutné jít touto cestou intenzivních a krátkodobých ohřevů a nestačí pouze roztoči bránit v reprodukci?

Na těchto stránkách v předchozím příspěvku cituji odborný článek, který tvrdí, že se vzrůstem teploty silně klesá reprodukční úspěšnost roztoče. A že při 38°C již není schopen reprodukce vůbec. Důležitou pasáž pro pohodlí čtenářů opakovaně uvádím:

Avšak Alexander Yerko v ruskom časopise Včelárstvo č. 6 z roku 2001 k tomu poznamenal, že pri dlhodobom pôsobení teploty 35 až 36°C zničenie vajíčok roztočov Varroa môže dosiahnuť 50 až 95%.

V absolutním souladu s těmito poznatky dokladuji, že již ohřev plodu nad 35,5°C postačuje k tomu, aby takto ohřátý plod roztoč k vývoji nepoužíval.

Studie plodových hnízd včel Apis cerana ukázaly, že trubčí plod se chová při teplotě 33.3 °C (ideální pro Varroa) a dělničí plod se inkubuje při 35,5 °C (příliš teplo pro Varroa).

Sám z pozorování vím, že za teploty 38°C propadá roztoč panice a chová se nenormálně. Pouští se včely, padá z plástů, atd. Tato fakta uvádím opakovaně proto, že termosolární úl umí pouhým ohřevem čelními okénky v nástavcích prohřívat plodiště na teploty, které sice roztoče nezahubí, ale mohou zřejmě narušit vývoj jeho vajíček a nymf. Tomuto úlu totiž nečiní žádné potíže za slunného dne již v období jara dosahovat v plodišti teplot 37-39°C, jak se stalo například dnes, 11. 5. 2015.

Na tom by nebylo nic zajímavého, pokud by byl k ohřevu plodiště použit termosolární strop za řádné léčby. Ale můj úl toho dne ohřál plodiště pouhými čelními okénky samovolně, bez jakéhokoli použití vlastního léčebného zařízení. Což považuji za mimořádně zajímavé a cenné. A to bylo venku jen asi 16°C ve stínu!

Na přiloženém videu si lze povšimnout několika důležitých faktů. V prvé řadě je vidět dosažení a setrvalé držení teplot 37,1°C na spodu plodového rámku v horním nástavku a 38,2°C pod horní loučkou téhož plodového rámku. Je patrný také fakt, že včely tento vzrůst teplot nezajímá a necítí potřebu unikat z úlu, masivně větrat, či polevit ve snůšce. Jejich chování na letáku je normální.

Je ale také zřejmé, že pokud úl již v květnu podává tyto teplotní výkony pouze pomocí čelních okének v nástavcích, pak je v létě vhodné užití stínítek, aby se včelstva dlouhodobě nepřehřívala.

Dle mého názoru nebude zřejmě mírný ohřev plodiště teplotami do 40°C natolik účinný, aby sám varroázu vyhubil a stal se jediným prostředkem léčby. Ale může být dost účinný na to, aby dramaticky snížil reprodukční úspěch roztoče a vůbec mu nedovolil dosahovat takových stavů, aby představoval pro včelstva problém. Výborné je, že termosolární úl umí tyto teploty 37 - 40°C dosahovat a celé hodiny držet samovolně, bez nutné asistence včelaře.

Zda bude účinek dlouhodobých mírných ohřevů na roztoče dostatečný, ukáží teprve série pozorování a čas.